Jakub Jan Ryba: Missa Solemnis in C pro festo resurrectionis

Detailní popis produktu

Missu Solemnis in C pro Festo Resurrectionis najdeme v tematickém soupisu děl, který Ryba připojil ke sbírce mší z roku 1796 a prostřednictvím dvoutaktového incipitu je uvedena mezi slavnostními mšemi jako čtvrtá z nich s datací 1788. Pokud vznikla v Rožmitále, což je nanejvýš pravděpodobné, pak mohla být jednou z prvních skladeb, ne-li vůbec první, kterou mladý kantor ve svém novém působišti zkomponoval. Hudebně se Mše vyznačuje vyspělým kompozičním jazykem vídeňského klasicismu a vyrovnaností všech použitých složek. Obsazení orchestru je poměrně bohaté: Flauto traverso concertante, aneb pro Rybu tak typický, sólisticky koncipovaný part flétny, dále pak dvojice hobojů, lesních rohů, trubek, tympány, smyčcové nástroje a varhany jako basso continuo. Většina částí je komponovaná pro smíšený čtyřhlasý sbor s drobnými vokálními sóly zcela jistě zamýšlenými pro zpěváky ze sboru. Jedinou výjimkou je Benedictus, které je koncipované jako sopránová árie s doprovodem bassa continua a dvou sólových viol.

Árie a duety jsou nejmenšími útvary církevní hudby, ale v Rybově tvorbě patří vedle těch naopak největších, tedy mší, k nejčetnějším, dochovalo se jich více než osm desítek. Melodicky uhlazené i virtuózně pojaté kompozice pro jeden či dva hlasy komponoval Ryba, podobně jako mše, celý život. Výběr pro toto CD pochází z jednoho souboru s názvem Octo ariae et duetto (N 32-40). Jejich oblibu dokládají četné opisy s různými variantami nástrojového obsazení i textu, rozšířené po mnoha českých kůrech. Hudební jazyk celé této sbírky je pevně ukotven v klasicismu a s ním je spojený smysl pro vyváženost proporcí, přehledná formální stavba a svěží invence.

Středověký text mariánské antifony Salve Regina zhudebnil Jakub Jan Ryba mnohokrát. Jedna z nejznámějších mariánských modliteb ho tedy provázela po celý život. V některých verzích využil jeden či dva sólové hlasy, většinou jsou však skladby čtyřhlasé s doprovodem orchestru s různorodým obsazením, od toho nejskromnějšího po to nejbohatší, srovnatelné s největšími Rybovými církevními díly. Kompozice, která byla vybrána pro toto CD (N 294), je dochovaná v jednotlivých partech pro varhany a čtyři zpěvní hlasy. Tato Salve Regina patří v celé Rybově tvorbě k nejméně obvyklým, neboť se v jejím zhudebnění zcela proti svým zvyklostem vzdal orchestru a ponechal pouze varhany (basso continuo). Poskytl tak maximální prostor pozoruhodné polyfonii čtyř hlasů, kterou hojně a mistrovsky využíval i ve svých nejhodnotnějších dílech.